úterý 11. srpna 2026
od 15:00

Hořovice

Zdarma

Hořovické sakrální stavby a hřbitovy

Komentovaná prohlídka, délka 2-3 hodiny. Místo srazu bude upřesněno.

Kostel Nejsvětější trojice nebo také klášterní chrám na Palackého náměstí vybudoval Bernard Ignác z Martinic roku 1674, ale dovybaven a vysvěcen byl až roku 1697. V letech - 1684 to byl chrám teatisnký a potom františkánský. Stavbu zřejmě realizoval znamenitý architekt Karel Lurago. Pod kostelem byla zřízena hrobka pro kněze a dobrodince kláštera.

Loretu začal stavět po svém návratu z římské pouti Bernard Ignác Martinic, ale byla dostavěna v letech 1685 – 1690 Bernardovou dcerou Terezií Františkou, provdanou za Jana Františka z Vrbna. Loreta je svatá chýše, domek ve kterém žila panna Marie v Nazaretu.

Klášterní budova vznikla ze dvou měšťanských domů, které v roce 1624 vyhořely a na jejich místě si vystavěl výstavní dům tehdejší správce hořovického panství Jakub Veltrubský. Ten okrádal nejen poddané, ale i své chlebodárce, tak mu Martinicové jeho dům zabavili a upravili na klášter pro dva kněze a jednoho laika.

Kostel sv. Jiljí, nebo také děkanský kostel je poprvé zmiňován roku 1321 za Žirotínů. Zřejmě byl nouzový, možná dřevěný. Několikrát byl přestavován. Z rodinnou hrobku sloužil především pánům z Říčan do roku 1783.

Pozdně gotická márnice u kostela na zrušeném hřbitově je z doby okolo roku 1674 a zřejmě ji postavili Martinicové. Kolem roku 1780 tam byly přesunuty náhrobní kameny z kostela sv. Jiljí, kdy si kostel zvolili jako svoji hrobku Vrbnové. Zasáhly Josefínské dekrety a Vrbnové si tak museli postavit svoji hrobku na hřbitově za Hořovicemi.

Roku 1784 byl zrušen hřbitov kolem kostela sv. Jiljí a 17. listopadu 1784 byl vysvěcen Starý hřbitov. Novýá hřbitov dal postavit roku 1891 Vilém Hanavský a obehnal ho cihlovou zdí v normanské gotice, podle kohosi vzoru z Itálie. Tam se nacházejí zajímavé hrobky stejně i na Starém hřbitově nejstarší litinové náhrobníky.

Vedle současného hřbitova je vybudován urnový háj s budovatelským nápisem "Po práci odpočinek".

Na východ od hřbitova se nalézá parkový hřbitov s hrobkou Anny Hanavské a knížet Morice z roku 1877, jež se dali pohřbít v Hořovicích.

úterý 12. srpna 2026
od 16:00

Hořovice

Kamenné krásy Hořovic

Komentovaná prohlídka, délka 2-3 hodiny

Sousoší Neposkvrněného početí panny Marie se sochami sv. Floriána a sv. Šebestiána. Podnětem ke stavbě byly nejen požáry, ale i morové rány hlavně v 17. století.

Bronzová busta Josefa Slavíka, přezdívaného "český Paganni". Famózní hráč na housle narozený v Jincích a posléze se rodina přčestěhovala do Hořovic, kde jej podporovala rodina Vrbnů na studiích v Praze.

Nejstarší gotický sloup asi z roku 1500, v tomto tvaru v Čechách jediná. Sloup stával kdysi za městem. Na tomto místě se odsouzený směl naposledy pomodlit.

Kašna před Novým zámkem byla zakoupena žebráckými konšely roku 1879. Cerhovičtí kameníci ji nakonec postavili na hořovické náměstí. V sedmdesátých letech minulého století byla přemístěna před Nový zámek.

Socha Obětovaného od Františka Bílka z roku 1922 původně stála na Palackého náměstí v části na "horním náměstí". Byla pořízena se sbírek nákladem 32.000 Kč

Boží muka nad "Plantárnou" z roku 1675 na nichž je znát iniciál W a snad Z. Zřejmě nepocházejí od vrchnosti, protože materiálem je nepoddajný slepenec drobného zrna.

Griselda je napodobenou hradní věže. V Dražovce byla postavena asi v roce 1913 ze slepence. Konávaly se tu slavnosti, kdy se hraběcí rodina bavívala s lidem.

čtvrtek 13. srpna 2026
od 18:30

nádvoří Starého zámku
Hořovice

Vstupné dobrovolné

Open Air minifestival 

Kapela HAZUKA
Kapela Schimmerle Klezmer Kabaret
Badatelský stánek
Možnost občerstvení - foodtrucky

pátek 14. srpna 2026
od 15:00

Praskolesy

Zdarma

Prohlídka židovského hřbitova

Židovský hřbitov nad Praskolesy. Výlet s vyprávěním o židovské komunitě.
Délka odhadem 3 hodiny.

Sraz v 15:00 u Starého zámku v Hořovicích, nebo v 16:30 na Židovském hřbitově v Praskolesích. 

Židé na Hořovicku žili především v okolních vesnicích okolo Hořovic a do Hořovic mohli jen na výroční trhy. Největší komunita žila v Běštíně a Praskolesích, kde jsou zachovány velké židovské hřbitovy.

Židovský hřbitov u Praskoles byl založen v letech 1862 – 1863. Pravidelně se tady pohřbívalo do II. světové války. Nejstarší náhrobek je z dob založení a poslední z roku 1950. U hřbitova byl domek hrobníka, který byl zbořen v 80 letech 20. století.