Židovské rodiny v Hořovicích

Zveřejňujeme kapitolu o židovských rodinách, které žily v Hořovicích a okolí. Dozvíte se o obchodnících, lékařích, tiskařích a rabínech, o jejich domech, podnicích a synagoze. Kapitola také zachycuje, jak se jejich osudy změnily po roce 1939. 

František Nedbal: Židé v Hořovicích a okolí

Kapitoly o Židovských rodinách v Hořovicích - s. 48 až 51
Vydáno 1986 - 7 kopií, z nichž tato je uložena v Evangelickém kostele/bývalé synagoze v Hořovicích.

VI. Seznam rodin izraelského náboženství
v Hořovicích a okolí :

Dnes je již nesnadné učinit přesný a plný záznam izraelských rodin zde i v okolí Hořovic. Zápisy byly zničeny a starých pamětníků ubývá úmrtím. Uvádím zde aspoň co jsem mohl zjistit, ač i v tomto kraji bývalo hodně Židů chudých i bohatých a majících význačná postavení .

Hořovice: 

1. Belas František, poduřed. ČSD, + 1937 v 78 letech, jak uvádí náhrobek na urnovém háji.

2. Beštáková Hilda s maminkou, choť lékárníka RNDr Ferdinanda Beštáka v Hořovicích Palackého nám. č. 254, nar. 1910. Po vpádu německého vojska r. 1939 se rozvedli ze strachu. Pak svou tuto manželku skrýval, ale nic platno, obě musely v r. 1942 do transportu a do plynu v Osvětimi. On ještě žije u dcery v Praze.

3. MUDr Bohumil Hochman, primář interny v Hořovicích, byt č. 693. Nar. 11. X. 1917, byl lékařem čsl. tankové brigády v Anglii, s ní r. 1945 přijel do Prahy a pak lékařem v nové nemocnici v Hořovicích. R. 1964 na jaře náhle zemřel a pohř. na žid. hřbitově v Praze. Izrael. náboženství byla i jeho choť, učitelka Anežka a obě děti Jiří a Alena. Ti po pohřbu do Prahy a Izraele.

4. Hrdinová . . r. Krásová, paní okres. hejtmana v Hořovicích kol r. 1939 byla izraelského náboženství. Měli dvě děti. Z obavy rasových zákonů dal se s ní rozvést. To paní nezachránilo, naopak i ona musela r. 1942 do koncentračního utrpení i smrti.

5. Gibian . . senior v Hořovicích, ul. 9. května č. 208[?], zakladatel obchodu se smíš. zbožím a prodejem specielně šlechtěných semen trav, obilí, řepy a j. Též měl velkoobchod. sklady s nákupem obilí, které později mlel ve vlastním mlýně v Dušníkách u Příbrami. První zde měli nákladní auto na převozy obilí a mouky. + 1939.

Dva synové: Rudolf nar. 1920 v Hořovicích, zde v synagoze r. 1934 konfirmován. Pak do Příbrami a r. 1942 do koncentračního tábora, kt. sám přečkal. Zde ani maminku nemohl zachránit. Nyní je v Praze na důchodě a předsedou ústředí židov. náboženských obcí.

Richard byl mladší, naroz. v Hořovicích r. 1924.

6. Glaser Josef, založil malý obchůdek smíš. zbožím v Hořovicích, nyní ulice 9. května č. 211 - proti tiskárnám.

Syn Sikmund rozšířil obchod a zavedl nákup obilí od zemědělců, které prodával státním mlýnům. R. 1904 byl v předsednictvu ŽNO v Hořovicích a též revizorem účtů.

Jeho dva synové :

Otto zvětšil nákup obilí na velkoobchod, dal vystavět sýpky /dnes byty klempíř. mistra p. Noska/. Na synagogu pamatoval značnými dary k uctění památky + matky, že mu tam dali pamětní desku.

Robert nar. 1897, ženat a jedno dítě. Také byl obchodníkem. Dovedl prý bleskově opatřit co kdo potřeboval. I bicykl - jízdní kolo, které po I. svět. válce bylo vzácností, či hudební nástroj. Sám byl vynikajícím houslistou. I oni museli do plynu a na smrt.

7. Körperové - byli početná rodina a pocházeli z Praskoles.

Julie Körper /1829 - + 1904/ v Praskolesích.

Děti :

1. Eduard Körper, podomní obchodník, Hořovice Dlouhá ul. č. 126. Manželka Gabriela roz. Chladová. Dítě Valerie, nar. 1. XI. 1928 v Praze. Šťastně se vrátili z Terezína.

strana 49 originálu

2. Šalomoun Körper, obchodník se smíš. zbožím v Hořovicích, Valdecké ulici č. 383[?]. Pro budování nové synagogy byl horlivý. V radě ŽNO byl pokladník i účetní. Bydlil proti synagoze, zde se všechno dění soustřeďovalo. 2x ženat. S rodinou značné dary.

Dcera Julie Anna - Hanka, naroz. r. 1909 maturantka Obch. akademie v Berouně byla oblíbená u mnoha lidí, v r. 1928 měla v zdejší synagoze v Hořovicích svatbu s Ing. chemie Maxmiliánem Goldsteinem za účasti celé veřejnosti. Měli dvě děti: Jiřinku naroz. 26. 12. 1929 v Turnově a Miroslava naroz. 23. 5. 1931 v Hořovicích. V r. 1939 když pro ně vznikla likvidace od německých úřadů, paní s dětmi se přihlásila do českobr. církve evangelické v Hořovicích. Byli zde pokřtěni i ve snaze jim pomoci, ale nebylo to nic platné. V r. 1942 byli s ostatními odvlečeni a v Osvětimi zahynuli.

Jejich dům po válce koupili Žaludovi.

3. Simon Körper byl sklenář. Zasklíval okna a j. ve svém domku v Hořovicích, Nerudova ul. č. 114. Již r. 1903 se zavázal, že sklenářské práce na synagoze v Hořovicích udělá zdarma.

Rodina : O manželce není zpráv, jen o dvou synech :

Bobík, že dělal kostelníka /úklid a přípravy/ v synagoze v Hořovicích.

Vilém, že v c. k. armádě za Rakouska dosáhl vys. hodnosti: šikovatele.

Sklenářská dílna zde byla vedena i dále a po II. svět. válce domek i dílnu koupil p. Jaroslav Šlapák, sklenář. mistr.

11. Kraus Zikmund, s rodinou, místní rabín v r. 1904. Později byl přeložen do Vodňan.

12. Lederer Oskar - měl obchod, prodej galanterie v Hořovicích, Pražská ul. č. 363, dnes prodejna "KNIHA". Pokračoval v prodeji po Ondřeji Skídovi[?]. Dal si lákavou firmu "U MĚSTA PAŘÍŽE". Narodil se v Radotíně 18. dubna 1903. Do Hořovic přišel r. 1935. Začátkem se zde měl dobře i se svou manželkou. Dětí neměli. S odbor. učitelem Ferdinandem Habětínem horlivě pracoval v Sokole co pomocný vzdělavatel. Uměl psát zajímavě verše o sokolské práci i do tisku. Ale po r. 1939 i paní byli ze Sokola vyloučeni. Byl pověřen soupisem židovského majetku v Hořovicích a okolí, že na transport museli asi o rok později přes Plzeň, Terezín do Osvětimi, kde také oba zahynuli.

13. MUDr Levý Rudolf, mnohaletý praktický lékař v Hořovicích. Obýval celý dům ve Slavíkově ul. č. 77 s průčelím na Palackého náměstí, co je dnes foto služba. Dole měl ordinace a v I. pos. byt. Tenkrát byly nemocnice až v Praze, či Plzni, takže byl internista i chirurg. Oboje dělal dobře a lidé si ho vážili a měli rádi. Zemřel v Praze - Podolí 7. ledna 1939. Paní pocházela z Cheznovic : Neumannová.? Měli dvě dcery :

Zdenka prov. katolicky Firýtová se odstěhovala do Hradce Králové. Že se s ní manžel v r. 1939 nerozvedl ze strachu před Němci, byla uchráněna a na transport do koncentrač. táborů nemusela.
Všichni byli izrael. náboženství a tak i oni museli do koncentračních táborů, kde zahynuli.

Valerie studovala v Hořovicích a byla učitelkou. Provdala se za lékaře MUDra Oskara [rukou dopsáno] Diamanta, který měl ordinaci v zámku v Hořovicích a později ve Zbirohu na náměstí č. 123 [číslo rukou dopsáno].
[dodatečné opravy] MUDr Oskaru Diamantovi ze Zbirohu, již po internaci se podařilo záhadným způsobem utéci a dostati až do Švédska i s dětmi a tak se zachránit. Jeho manželka Valerie r. Levá prodělala koncentrační tábory až do konce. Po osvobození šťastně se vrátila do Hořovic. Pak bydlila v Praze, dověděla se adresu svého manžela a dětí a jela za nimi, našla je všechny, ale špatně to dopadlo. Tolik si byli již odcizeni, že se zase rozešli a ona se vrátila zpět do své samoty v Praze.

Zdenka prov. katolicky Firýtová se odstěhovala do Hradce Králové.
Že se s ní manžel v r. 1939 nerozvedl ze strachu před Němci,
byla uchráněna a na transport do koncentrač. táborů nemusela. 

14. Löwy Alois byl izraelský kněz - rabín v Hořovicích po I. světové válce a bydlil v ulici 9. května č. 333. Je to dům na poschodí z mostu přes Červený potok po levé straně. Okna bytu byla na sever k továrně. Byl ženat a měl děti. Patrně měl malý plat, že učil doma němčinu, aby uživil rodinu. Ve všední dny k němu přicházely některé děti, mimo sobotu, na soukromé vyučování. V r. 1921 tak učil němčině i Aničku, dcerku p. stavitele Aloise Hrdličky. Bylo jí 11 let. Také Pavla Boušu, synka správce z lihovaru a j..

15. Münz Simon - senior zakladatel první tiskárny v Hořovicích, Palackého náměstí č. 99 vedle býv. měšť. školy. Dnes majitel domu p. ředitel školy vv. Ant. Kebert.

Syn Josef s manželkou Karilinou zvelebili a rozšířili tiskárnu. V r. 1904 věnovali ŽNO v Hořovicích cennou a obsáhlou Pamětní knihu [strana 50 originálu] v kůži vázanou, v příležitosti posvěcení nové synagogy v Hořovicích dne 3. března 1904. Škoda, že je v ní jen málo zápisů.

V této tiskárně se vyučili tiskaři z Hořovic p. Truxa i p. Vinkler. Syn Otto Münz + r. 1907 a jeho otec Josef Münz + r. 1913. Všichni jsou pohřbeni na židovském hřbitově v Praskolesích kde v Pánu odpočívají. Ale jejich pokoj narušila neuctivá ruka, která utrhla kovový záklop na jejich rodinné hrobce asi s úmyslem nejen zneuctění, ale i krádeže a vyloupení.

Pozůstalou tiskárnu pak koupil tiskař p. František Hrdlička a uvedl do svého podniku na jiném místě. A v domě č. 99 bylo zřízeno papírnictví a prodej knih pro paní Hrdličkovou, provd. Karáskovou.

16. Polák, či Pollak bylo příjmení v mnoha židovských rodinách, kteří bydleli v Lochovicích, Podluhách, Praskolesích i Hořovicích a j..

Polák Simen je uváděn co předseda ŽNO v Hořovicích a to ještě ve staré modlitebně do r. 1899 - před Juliusem Bondy.

Polák Heřman a Sikmund byli v představenstvu ŽNO v Hořovicích.

Polák Leopold + r. 1918 s manželkou Marii r. Steinbach - měli děti : Julie provd. Ermangová + 1923 . Josef a Hugo Polák .

Tento Hugo Polák měl obchod kde prodával textilie, plátna a ušité obleky pro staré i děti, muže i ženy v Hořovicích, Pražské ul. č. 514, v starém domě proti obchodu p. Laštovky.

Byl populární v městě i okolí. Stával prý před svým obchodem a zval a nabízel své zboží i na dluh a splátky. A lidé kupovali. Dva prodavači měli plné ruce práce. Ale s penězi se neshledal, že udělal pankrot a v r. 1938 se oběsil.

[dodatečné opravy] Hugo Polák v Hořovicích, že měl jen textil. obchod, ne krejčovskou dílnu. Je pohřben v Praze na Olšanech na novém židov. hřbitově

Zůstaly po něm manželka a dvě dcery Marta a Olga. Ty pak i s dětmi musely na smrt do koncentračního tábora v Terezíně a Osvětimi.

17. Rabíni v Hořovicích :

Kolik bylo židovských kněží v Hořovicích a kdy zde byli asi se již nezjistí. Ale byli to většinou kněží ženatí s manželkou a svými dětmi. Uvádím čtyři :

Krause Zikmund v r. 1904 později přeložen do ŽNO ve Vodňanech.

Schulhof Eduard v Hořovicích r. 1904 .

Urbach Adolf z Hořovic přeložen do Nové Kdyně u Domažlic. A

Löwy Alois v Hořovicích kol r. 1921 .

18. Roubíčkové také byli početná rodina, kořenem v Praskolesích. Nastěhovali se po r. 1849 do Hořovic kde se jim podařilo zabydlit mezi novým zámkem a školou na Vísce ve třech domech vedle sebe.

Roubíček Sikmund a Barbora byli první. + r. 1886 .

Syni :

Roubíček Bernard /1853-1909/ 56 let. Měl strojnickou dílnu, v představenstvu ŽNO v Hořovicích v r. 1904. Bydlil nyní č. 933 . Odstěhoval se i s rodinou do Berouna, kde si koupil a vedl mlýn.

Roubíček Bohumil měl zemědělství Hořovice Víska, nyní č. 934 . Při stavbě synagogy v Hoř. r. 1903 zdarma povozy i dary .

Roubíček Bedřich měl obchod smíš. zbožím, pálenkou, oleje, nafta a velkovýkup a prodej obilí do státních mlýnů a skladů. Zemřel roku 1939 před příchodem Němců. Jeho dům byl na rohu č. 36 a je zbořen.

Vnuci :

Roubíček Karel - komisionář na burze v Praze.

JUDr Roubíček Leo advokát v Hořovicích, kancelář i byt celé I. pos. Palackého náměstí č. 252. V r. 1939 Němci úřad zavřeli a připravovali soupis Židů i transport na usmrcení plynem. Též jeho manželku Markétu r. Zuvolchtovou, která se domů vrátila.

Roubíček Viktor převzal obchod v č. 36 po otci, ale zahynul v Osvětimi i se svou rodinou. Také

Arnošt a Rudolf i Marta provdaná a ve vysokém stavu těhotenství, rodila někde na transportu, což potvrzuje hroznou krutost, kterou Němci na Židech prováděli. Ta i s dítětem zahynula v největší bolesti a špatnosti lidské zloby.

strana 51 originálu

19. Steinreich Berthold z Praskoles + 1907 byl zakladatel velkoobchodu - nákup a prodej - kůží domácích, průmyslových i šlechtěných kvalitních a drahých kožešin zde zpracovaných. Též velkoprodej v Plzni a Praze. I export do USA i celého světa.

Svou pílí a pracovitostí, ale i štěstím, které měli v podnikání i obchodě byli milionáři již za I. čsl. republiky. Své bohatství v dolarech měli uloženo v bankách ve Švýcarech a j. .

V izraelském náboženství byli horliví a obětaví mecenáši ŽNO v Hořovicích a zvl. již za stavby nové synagogy v r. 1903 věnovali mnoho darů. Též povozy a j. zdarma. Také v členství představenstva.

dcera : Emilie /1866 - 1934/ se dožila 68 let.

Vnuci: Matylda + 1937 .

Emil a Hanuš r. 1939 před Hitlerem zůstali v USA .

Arnoštka nar. 1891 se otrávila 15. III. 1939. A

Helena a Pavla byly odvlečeny a zahynuly v plynu v Osvětimi v Polsku r. 1943 co oběti Germanské persekuce.

V Hořovicích ve Smetanově ulici měli dva domy č. 251 a 248. Ty tam jsou dodnes a asi patří MěNV .

20. Weinerová Anna z Hořovic

3[?]. června r. 1932 založila při nové synagoze v Hořovicích, Valdecká ulice modlitební nadaci 100 zlatých .

21. Witz Hynek + 1934 podomní obchodník a jeho manželka Karla r. Sösslard .

Syn Witz Otta také podomní obchodník, chodil po vesnicích a prodával vše možné, peří, kůže pro Steinreicha a jeho podnik. Jeho manželka Milena r. Steinová vedla obchůdek střižným zbožím v Hořovicích Anýžově ulici č. 450. Býval to na rohu malý a chudý domek. Bydleli však na Palackého náměstí /po horní straně/ č. 78.

Měli dvě děti :

Otta zahynul v koncentračním táboře, asi v Osvětimi v Polsku.

Hana. Té bylo dopřáno vrátit se z uvedeného utrpení a již r. 1948 se v Praze provdala za čsl. důstojníka.

22. Zuckermann Šalomoun ve staré době byl náměstkem starosty ŽNO v Hořovicích po r. 1899 za Juliusa Bondy .